27. března 2010

Karel Hlaváček, (MO č.22 :)))



...A na zdědenou violu svou těm jen, těm jen hraji,
již k ránu v nocích nejistých do dálek naslouchají....
Mé melodie chtějí míti smutek všeho toho,
co rostlo, vykvetlo a zrálo marně, pro nikoho.
Mé tenké prsty po strunách vždy nervózně se chvějí,
když tichý doprovod svůj pozdě za večera pěji...

Žádné komentáře:

Okomentovat

Thank you for your comments, be good to me:)

LinkWithin

Related Posts with Thumbnails