27. března 2010

The portrait of my parents is a complicated one, but lovingly drawn.


Někdy se mi zdá, že můj život je jenom běhání podle toho, co mi rodiče říkají. Ale dneska prostě nikam nepoběžím a doufám, že se časem odprostím od pocitu zrazování svých rodičů, když je neposlechnu.
Věk na to mám si myslím a oni jsou tky dost staří, aby pochopili mou lehce sobeckou myšlenku,neposlouchat je ve všem.







heartit

6 komentářů:

  1. skvělý ooobrazky..neodolala sem a nektery si stahla:P

    OdpovědětVymazat
  2. .)) to je fpohodě..já jsem jim tky nemohla odolat:)

    OdpovědětVymazat
  3. i like the last photo :) even though i don't understand what u say, u have a beautiful blog <3

    OdpovědětVymazat
  4. It´s just about my parents how annoying they can be sometimes :))

    OdpovědětVymazat
  5. ah, ok then :)) yeah, especially when we're teenagers we fight a lot with our parents. i guess it's our way to express ourselves :)

    OdpovědětVymazat
  6. yes, there is no other way then fight with them :)) especially in my family I guess.

    OdpovědětVymazat

Thank you for your comments, be good to me:)

LinkWithin

Related Posts with Thumbnails